Testování kvality solárních modulů

Termografie v ustáleném stavu pro neinvazivní detekci vad solárních modulů

Termografická kontrola vnitřních zkratů, delaminace, nesouladu článků, prasklin a vadných bypassových diod solárních článků

Výzva

Vadné solární moduly mohou zůstat během výroby a provozu neodhaleny, což vede ke ztrátě výkonu, bezpečnostním rizikům a zkrácení životnosti. Tradiční metody detekce jsou pomalé, invazivní a neefektivní pro rozsáhlé kontroly, což ztěžuje identifikaci skrytých vad, jako jsou mikrotrhliny, delaminace nebo nesoulad článků v reálném čase.

Řešení

Termální zobrazování při ustáleném osvětlení umožňuje rychlou, bezkontaktní detekci tepelných anomálií spojených s vadami. Analýzou teplotních rozdílů napříč fotovoltaickými moduly během různých provozních stavů identifikuje infračervená termografie problémy, jako jsou horká místa, poruchy bypassových diod a vnitřní zkraty, a podporuje tak proaktivní a nedestruktivní zajištění kvality.

Výhody

  • Zlepšuje včasnou detekci závad dříve, než dojde k závažnému zhoršení výkonu
  • Umožňuje neintruzivní kontrolu kvality v reálném čase během výroby a kontrol v terénu
  • Podporuje prediktivní údržbu a prodlužuje provozní životnost modulů
  • Snižuje bezpečnostní rizika včasnou identifikací horkých míst a elektrických závad
  • Minimalizuje prostoje a ztráty energie díky rychlé lokalizaci závad a stanovení priorit.

Potřebujete něco podobného?

Optimalizace výkonu a životnosti solárních modulů prostřednictvím rychlé neinvazivní včasné detekce vad

Pro dosažení udržitelné a spolehlivé výroby elektřiny ze solární energie je z komerčního hlediska nezbytné prodloužit životnost fotovoltaických (FV) modulů a zároveň snížit náklady. Náklady na jednotku energie, kterou FV modul vyrobí, jsou ovlivněny průměrným slunečním zářením v místě instalace, životností modulu a jeho pořizovací cenou. Kromě toho vznikají značné náklady z neúplné kontroly kvality během výrobní, poinstalační a provozní fáze FV modulů.

Během výroby mohou některé vadné fotovoltaické moduly zůstat nezjištěny a následně nasazeny, což může vést k potenciálnímu snížení výkonu a bezpečnostním rizikům během provozu. Konvenční metody detekce vadných solárních modulů, jako jsou měření křivky proud-napětí (IV) jednotlivých nebo řetězců na úrovni jednotlivých modulů za slunečního záření, jsou časově a pracné a vyžadují, aby byl každý řetězec nebo modul individuálně připojen k měřicímu zařízení.

Ve velkoobjemové výrobě je potřeba metoda, která umožňuje rychlou, neinvazivní a rozsáhlou kontrolu fotovoltaických modulů bez narušení elektrického obvodu. Identifikace primárních problémů, jako je delaminace, kdy oddělení vrstev uvnitř modulu vytváří vzduchové mezery, které snižují tepelnou a mechanickou stabilitu, což vede k další degradaci a potenciálnímu selhání, je klíčová. Ztráta adheze, kdy se spojení mezi různými vrstvami oslabuje nebo selhává, ohrožuje strukturální integritu a schopnost odolávat vlivům prostředí. Vniknutí vlhkosti, které může vést ke korozi elektrických součástek, zkratům a sníženému izolačnímu odporu, má vážný dopad na výkon modulu.

Nesoulad článků, kdy jednotlivé články v modulu nefungují rovnoměrně kvůli rozdílům v kvalitě výroby nebo poškození, snižuje účinnost v průběhu času. Trhliny v solárních článcích, ať už se jedná o mikrotrhliny nebo podstatné zlomy, musí být detekovány, protože se v průběhu času šíří a vedou k významným ztrátám výkonu nebo dokonce k úplnému selhání modulu.

Detekce vadných bypassových diod nebo vnitřních zkratů je zásadní, protože tyto problémy mohou výrazně ovlivnit výkon a životnost modulu. Bypassové diody chrání solární články před poškozením způsobeným částečným zastíněním, ale pokud jsou vadné, vedou k přehřátí, tepelným přehřátím a potenciálnímu nebezpečí požáru. Vnitřní zkraty narušují tok elektřiny, snižují účinnost modulu a potenciálně způsobují další elektrické poruchy. Včasná identifikace těchto vad pomáhá udržovat optimální energetický výkon, předcházet bezpečnostním rizikům a prodlužovat celkovou životnost solárního modulu.

Efektivní a rychlé procesy kontroly kvality pro zajištění kvality při výrobě fotovoltaických modulů a během provozu jsou ještě důležitější s rostoucím tlakem na ceny a riziky odpovědnosti.

Infračervená termografie s ustáleným osvětlením pro detekci vad ve fotovoltaických modulech

Každá nedokonalost, vada nebo anomálie má zřetelný tepelný otisk, který umožňuje jejich identifikaci a vizualizaci pomocí infračervených (IR) kamer . IR kamery se proto používají k monitorování a zajištění kvality FV modulů a dalších systémových komponent v různých fázích, včetně finální kontroly výroby, montáže a uvedení modulů do provozu a pravidelné údržby v terénu. Termokamera s nechlazenou dlouhovlnnou infračervenou kamerou je ideální pro nedestruktivní kontrolu FV modulů. Umožňuje rychlou lokalizaci vad s rozmanitými možnostmi použití. Rozhodující je výběr vhodného objektivu (širokoúhlý, teleobjektiv, makro) na základě měřicího úkolu. Rozlišení detektoru 80 x 80 pixelů je dostačující, ale pro větší plochy a detailní zkoumání se doporučuje vyšší rozlišení. Tepelná citlivost by měla být alespoň 100 mK.

Smysluplná měření v ustáleném stavu v infračerveném záření, IR snímky, jsou možná pouze při intenzitě záření alespoň 700 W/m² na úrovni modulu. Jinak je kontrast IR snímku příliš nízký. Kromě toho je nezbytné zabránit proudění vzduchu přes povrch solárního modulu, protože to způsobuje konvekční chlazení a snižuje teplotní gradient.

Během IR inspekce jsou moduly zkoumány v různých provozních stavech: rozpojený obvod, zkrat a pod zatížením. Každý stav může odhalit různé typy vad. Například v rozpojeném obvodu se očekává rovnoměrné rozložení teploty, zatímco v zkratu nebo pod zatížením se mohou objevit lokalizovaná horká místa, která indikují problémy, jako je nesoulad článků, vadné bypass diody nebo vnitřní zkraty.

Měří se skutečná teplota předního skla modulu, která by měla odpovídat teplotě článku při měření na místě. Porovnání infračerveného snímku zadní strany modulu může pomoci ověřit konzistenci rozložení teploty. Pro infračervené kamery s nechlazenými detektory lze nastavit emisní koeficient 0,85–0,90, což platí pro všechny nekovy, včetně skla. Pro infračervená měření je klíčový úhel dopadu, přičemž optimální infračervený snímek je kolmý k objektu. Chyby měření závislé na úhlu se stávají významnými při odchylkách větších než 30° od kolmice modulu. Je třeba zvážit a vyhnout se vícenásobným odrazům, protože odrazy od skla jsou zrcadlové a mohou na termosnímku jasně zobrazovat okolní objekty, což může vést k chybným interpretacím a chybám měření.

Infračervené snímky obvykle ukazují vyšší teploty v anomálních oblastech než v sousedních oblastech, protože defekty rozptylují sluneční energii jako teplo, místo aby ji přeměňovaly na proud. Závažnější defekty vykazují vyšší teplotní rozdíly, přičemž mnoho výrobců považuje rozdíl větší než 20 stupňů za důkaz vadného modulu. Tepelné anomálie s menšími rozdíly, zejména menšími než 10 stupňů, nemusí vyžadovat okamžitou pozornost, ale obecně naznačují probíhající degradaci solárních článků. Infračervený snímek zobrazující aktivní místo ve fotovoltaickém modulu může naznačovat částečné zastínění v důsledku znečištění nebo prasklinu v článku, která spouští lokální ohřev. Proto je správná interpretace infračervených snímků a identifikace předpokládaných příčin individuálně zásadní.

Radiometrické infračervené kamery a vysoká citlivost pro přesnou detekci anomálií solárních modulů

Každý typ anomálie, jako jsou horká místa, neshody článků a selhání bypassových diod, má zřetelný tepelný podpis, který lze detekovat pomocí infračervených kamer. Pro přesnou kvantifikaci těchto teplotních rozdílů, posouzení závažnosti anomálií a stanovení priorit jejich řešení se důrazně doporučuje použití radiometrické infračervené kamery. Pouze radiometrické infračervené kamery zachycují a ukládají přesná tepelná data v každém pixelu, čímž přesně identifikují a kvantifikují teplotní anomálie.

Například horké místo v jedné buňce lze klasifikovat do různých úrovní priority na základě teplotního rozdílu ve srovnání s přilehlými oblastmi. Buňka s teplotní anomálií menší než 10 °C vyšší než její okolí může být považována za nízkou prioritu, zatímco rozdíl 20 °C nebo více naznačuje problém s vysokou prioritou vyžadující okamžitou pozornost. Takové teplotní výkyvy mohou signalizovat základní problémy, jako jsou vnitřní zkraty, praskání nebo delaminace, což vede k významným ztrátám energie a potenciálním bezpečnostním rizikům, pokud se neřeší.

Měření teploty je také klíčové pro rozlišení závažnosti podobných anomálií. Například horké místo v rozvodné krabici nebo anomálie řetězce lze na základě pozorovaného zvýšení teploty zařadit do kategorií s nízkou, střední nebo vysokou prioritou. Tato klasifikace pomáhá při stanovování priorit údržby a zajišťuje, že nejkritičtější problémy jsou řešeny včas, aby byla zachována účinnost a bezpečnost solárního systému.

Přesné měření teploty a nízká hodnota NETD (čistá tepelná degradace) pomáhá včas odhalit postupné degradační procesy v průběhu času. Tepelné anomálie s menšími teplotními rozdíly, i když nejsou okamžitě alarmující, naznačují probíhající zhoršování stavu, které by se mohlo časem zhoršovat. Pravidelné monitorování umožňuje včasné zásahy, zabraňuje přerůstání drobných problémů ve závažné poruchy a zajišťuje dlouhodobou spolehlivost a výkon fotovoltaických modulů.

Potřebujete něco podobného?

Výběr z nabídky měřicích přístrojů...

Máte zájem o něco podobného? Zajímá Vás cena?

Zašlete nám kontakt, ozveme se Vám. Případně jsme k zastižení zde:

tm@trinstruments.cz

+420 541 633 670

Kontakt

TR instruments spol. s r.o.

      Looking for reseller ?

Are you looking for
a sales partner?

More info