Hodnocení tepelné odolnosti nadzemního vedení a izolátorů při požárních zkouškách
Vznikající požáry ve vlakové dopravě mohou představovat značné bezpečnostní riziko. Požární zkoušky se provádějí na zkušebních kolejích nebo v tunelech, aby se na takové scénáře lépe připravilo a zlepšila se infrastruktura. V jednom z těchto testů se například určuje odolnost trolejového vedení a izolátorů elektrického proudu vůči účinkům tepla. Cílem je otestovat, jak dlouho lze udržet napájení lokomotivy a vagónů (např. pro klimatizační a ventilační systémy). Tyto testy jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti železničního provozu za extrémních podmínek.
Za tímto účelem se realistický model železničního vagónu zapálí hořící kapalinou. V různých bodech se zaznamenávají teploty trolejového vedení (hliník) a proudových izolátorů (silikon/keramika). Nejenže se provádějí bodová měření, ale také se určují teplotní gradienty součástí. Současně se zkoumá vliv tepla na roztažnost trolejového vedení, a tím i na tažnou sílu. Jedním z potenciálních problémů by mohl být kouř generovaný hořící kapalinou, který by mohl výrazně zhoršit viditelnost a měření teploty. Měřicí přístroje a infračervené kamery musí být chráněny a odpovídajícím způsobem kalibrovány, aby poskytovaly přesná data.
Cílové teploty na trolejovém vedení a proudových izolátorech je často nutné specifikovat, což představuje další výzvy při plánování a provádění zkoušky. V některých testovacích scénářích neexistují žádné referenční hodnoty ani předchozí požární zkoušky, takže se tyto zkoušky provádějí poprvé s různými měřicími systémy. Maximální okolní teplota měřicích systémů v příkladném testu je 40 °C až 50 °C. Celá požární zkouška je navržena tak, aby trvala 40 až 50 minut. Výsledky této zkoušky budou rozhodující pro budoucí bezpečnostní opatření a pro to, jaké technické specifikace je třeba vyvinout pro použití trolejového vedení a proudových izolátorů v tunelech.
